Stříbrná mince České národní banky s nominální hodnotou 200 Kč, která je ražena v kvalitě standard, připomíná 900. výročí úmrtí kronikáře Kosmase.Muž jménem Kosmas byl učeným knězem, děkanem pražské kapituly při svatém Vítu, a především prvním známým českým kronikářem. Letopisy, které sestavil na počátku 12. století a které vstoupily do dějin jako Kosmova kronika česká, představují nejdůležitější pramen pro poznání raného středověku z pohledu Čechů. První svazek připomíná naše nejstarší dějiny.... Celý popis
Koupit za 890 KčPopis
Stříbrná mince České národní banky s nominální hodnotou 200 Kč, která je ražena v kvalitě standard, připomíná 900. výročí úmrtí kronikáře Kosmase.Muž jménem Kosmas byl učeným knězem, děkanem pražské kapituly při svatém Vítu, a především prvním známým českým kronikářem. Letopisy, které sestavil na počátku 12. století a které vstoupily do dějin jako Kosmova kronika česká, představují nejdůležitější pramen pro poznání raného středověku
z pohledu Čechů. První svazek připomíná naše nejstarší dějiny. Autor po
nich pátrá v biblických časech, neboť vznik různých jazyků byl ve
středověku spojován se stavbou babylonské věže, ale nechybějí zde ani
legendární jména jako praotec Čech, vojvoda Krok či kněžna Libuše. Od
bájných vyprávění starců se Kosmas postupně dostává k doložitelným
událostem a osobnostem – například k prvnímu křesťanskému českému
knížeti Bořivojovi – a nakonec přichází řada na kronikářovu současnost.
Závěrečný díl kroniky odráží českou minulost nejvěrněji. Kosmas se totiž
pohyboval v nejvyšších kruzích společnosti, a tak měl
k dispozici dostatek spolehlivých a důvěryhodných informací, které
zaznamenával. V žádném případě nejde o suchopárné vylíčení českých
dějin. Text, který měl za úkol poučit i pobavit,
oživují například informace o počasí a úrodě, na kterých byla středověká
společnost závislá, či přímá řeč, která se svým stylem leckdy blíží
bulvární produkci 21. století. Práce na pozoruhodných letopisech
přestaly až roku 1125 – v okamžiku Kosmovy smrti. I když se jeho dílem inspirovali další kronikáři, žádný se mu nedokázal vyrovnat…Ve výtvarné soutěži České národní banky zvítězil návrh akademického sochaře Michala Vitanovského. Odborná komise ocenila zejména „stylizaci Spytihněvovy baziliky, která se nacházela na místě dnešní katedrály sv. Víta“. Na averzní straně najdete ještě latinský nápis COSMAS DECANUS – čili děkan Kosmas – doplněný ozdobnou iniciálou C. Averzní straně pak vévodí vyobrazení píšícího kanovníka zakomponované do siluety tváře a obklopené fragmenty dobové architektury.Všechny české mince – pamětní i oběžné – vznikají v České mincovně v Jablonci nad Nisou.
z pohledu Čechů. První svazek připomíná naše nejstarší dějiny. Autor po
nich pátrá v biblických časech, neboť vznik různých jazyků byl ve
středověku spojován se stavbou babylonské věže, ale nechybějí zde ani
legendární jména jako praotec Čech, vojvoda Krok či kněžna Libuše. Od
bájných vyprávění starců se Kosmas postupně dostává k doložitelným
událostem a osobnostem – například k prvnímu křesťanskému českému
knížeti Bořivojovi – a nakonec přichází řada na kronikářovu současnost.
Závěrečný díl kroniky odráží českou minulost nejvěrněji. Kosmas se totiž
pohyboval v nejvyšších kruzích společnosti, a tak měl
k dispozici dostatek spolehlivých a důvěryhodných informací, které
zaznamenával. V žádném případě nejde o suchopárné vylíčení českých
dějin. Text, který měl za úkol poučit i pobavit,
oživují například informace o počasí a úrodě, na kterých byla středověká
společnost závislá, či přímá řeč, která se svým stylem leckdy blíží
bulvární produkci 21. století. Práce na pozoruhodných letopisech
přestaly až roku 1125 – v okamžiku Kosmovy smrti. I když se jeho dílem inspirovali další kronikáři, žádný se mu nedokázal vyrovnat…Ve výtvarné soutěži České národní banky zvítězil návrh akademického sochaře Michala Vitanovského. Odborná komise ocenila zejména „stylizaci Spytihněvovy baziliky, která se nacházela na místě dnešní katedrály sv. Víta“. Na averzní straně najdete ještě latinský nápis COSMAS DECANUS – čili děkan Kosmas – doplněný ozdobnou iniciálou C. Averzní straně pak vévodí vyobrazení píšícího kanovníka zakomponované do siluety tváře a obklopené fragmenty dobové architektury.Všechny české mince – pamětní i oběžné – vznikají v České mincovně v Jablonci nad Nisou.
Parametry
| Výrobce | Česká mincovna |
| Hmotnost | 13 g |
| Balení | kapsle |
| Provedení | standard |