Powell: Není jisté, zda úroky jsou dost vysoké na to, aby zkrotily inflaci
Jackson Hole (USA) 25. srpna (ČTK) - Centrální banka USA (Fed) bude možná muset ještě zvýšit úrokové sazby, aby se podařilo dostat inflaci pod kontrolu. Řekl to ve svém dnešním projevu šéf Fedu Jerome Powell na sympoziu centrálních bankéřů. Dodal, že centrální banka bude postupovat opatrně při rozhodování, zda dále zpřísnit úrokové sazby, ale dal jasně najevo, že Fed zatím nedospěl k závěru, že základní úroková sazba je dostatečně vysoká na to, aby bylo jisté, že se inflace vrátí k dvouprocentnímu cíli.
"Úkolem Fedu je snížit inflaci na náš dvouprocentní cíl, a to uděláme," řekl Powell. "V posledním roce jsme výrazně zpřísnili politiku. Přestože se inflace snížila ze svého vrcholu, což je vítaný vývoj, zůstává stále příliš vysoká. Jsme připraveni dále zvýšit sazby, pokud to bude vhodné, a hodláme držet politiku na restriktivní úrovni dokud nebudeme přesvědčeni, že inflace trvale klesá k našemu cíli." Dodal, že v této souvislosti nedávné údaje vyvolaly nové obavy.
Některé signály ukazují, že ekonomika se nemusí ochlazovat tak, jak se očekávalo, řekl Powell. Obzvláště silné jsou podle něj spotřebitelské výdaje a sektor bydlení se možná zotavuje. Inflace sice zpomalila, ale panují obavy, že pokračující vysoké spotřebitelské výdaje a napjatý trh práce mohou návrat k inflačnímu cíli ztížit.
Ekonomika podle Powella nadále roste nad trendem. Aby se inflace dostala udržitelně zpět na dvouprocentní cíl, bude to zřejmě vyžadovat období hospodářského růstu pod trendem a určité zmírnění podmínek na trhu práce.
Poznámky Powella ukázaly, že Fed se potýká s protichůdnými signály ekonomiky. Inflace podle některých údajů zpomalila bez velkých nákladů pro ekonomiku. To je dobrý výsledek, ale také to vyvolává otázku, zda politika Fedu je dost restriktivní, aby banka mohla dokončit svoji práci, upozornila agentura Reuters.
Fed zahájil nynější cyklus zvyšování úroků loni v březnu. Základní úroková sazba v USA se nyní pohybuje v pásmu 5,25 až 5,5 procenta a je nejvyšší od roku 2001.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červenci zrychlil na 3,2 procenta z červnových tří procent. Inflace tak zaznamenala první nárůst od loňského června. Meziroční míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, se v červenci snížila na 4,7 procenta z červnových 4,8 procenta.
irl ank
Indický ministr: Dolar ve světové ekonomice ještě dlouho neztratí vliv
Dillí 25. srpna (ČTK) - Americký dolar ve světové ekonomice ještě dlouho neztratí svůj vliv a například energetické suroviny se budou v dolarech obchodovat asi pořád. V rozhovoru v americké televizi CNBC to dnes řekl indický ministr pro ropu a zemní plyn Hardíp Singh Purí. O takzvané dedolarizaci, tedy snížení závislosti na americké měně, tento týden jednali zástupci skupiny BRICS. Tu tvoří Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika.
"Byl bych rád, kdyby se všechny transakce daly provádět v rupiích. To je můj osobní názor,“ řekl v Dillí indický ministr na okraj schůzky nazvané Business 20.
Americký dolar ale podle ministra zůstane preferovanou měnou pro transakce na mezinárodních trzích, kde se obchoduje ropa. A to i přesto, že transakce s ropou se už teď někdy vypořádávají v čínských jüanech, ruských rublech nebo v indických rupiích. "Nevím, jaká změna by mohla dolar ovlivnit, já žádnou takovou nevidím," řekl. Není to tak jednoduché," dodal.
Agentura Reuters v červenci s odkazem na informované zdroje uvedla, že indické rafinerie začaly platit za část dovážené ruské ropy v čínské měně. Západní státy Rusko po jeho invazi na Ukrajinu odřízly od globálního platebního systému SWIFT a začaly vůči němu uplatňovat rozsáhlé sankce. V důsledku toho byla Moskva a její zákazníci nuceni najít pro vypořádání plateb alternativy k dolaru.
Americký dolar je už dlouho klíčovou měnou pro vypořádání transakcí na trhu s energetickými surovinami, a to i pro nákupy, které provádí Indie. Reuters také uvedl, že Čína přešla na platby v jüanech u většiny surovin dovážených z Ruska, které předstihlo Saúdskou Arábii a stalo se v prvním letošním čtvrtletí největším dodavatelem ropy do Číny.
"Některé rafinerie platí v jiných měnách, jako je jüan, pokud banky nejsou ochotny vypořádat obchod v dolarech," uvedl Reuters s odkazem na zdroj z indické vlády.
Obchody s ropou se ale vypořádávají také v indických rupiích. Reuters v polovině srpna informoval, že společnost India Oil, která je v Indii hlavním zpracovatelem ropy, takto zaplatila Spojeným arabským emirátům (SAE) za nákup jednoho milionu barelů ropy. Stalo se tak poté, co obě země v červenci podepsaly memorandum, aby vytvořily rámec pro podporu místních měn pro přeshraniční transakce.
Indická média v dubnu široce informovala, že Indie a Malajsie podle sdělení indického ministerstva zahraničí začínají vypořádávat obchodní transakce v rupiích. Ve světle toho dostal ministr Purí otázku, zda by indická rupie mohla být součástí trendu dedolarizace, zejména na trhu s ropou. Na to ministr odpověděl, že ne tak docela.
Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva na summitu BRICS v Johannesburgu tento týden poznamenal, že členské země tohoto seskupení nadále studují možnost zavedení společné měny. To by podle něj mohlo zvýšit možnosti těchto zemí při vypořádávání transakcí a naopak omezit jejich zranitelnost.
"Znamená to, že přišla alternativní globální měna?" zeptal se Purí. "Slyšeli jsme o rozdělování. Ale tato mezinárodní ujednání, obchodní ujednání, platební ujednání, ta existují už dlouhou dobu,“ dodal ministr. Než indická rupie získá ve světě takové postavení, jaké má dolar, to bude podle něj dlouhá cesta. "Přál bych si, aby indická rupie byla ve světě hlavní měnou. Ale jsem také realista,“ řekl v rozhovoru se CNBC.
Skupina BRICS existuje v současné podobě od roku 2010, kdy se rozšířila o Jihoafrickou republiku. Původní zkratku BRIC v roce 2001 poprvé použil ekonom americké investiční banky Goldman Sachs Jim O'Neill, když hovořil o skupině čtyř rychle rostoucích zemí, které podle něj budou společně do roku 2050 dominovat globální ekonomice.
V pěti zemích BRICS nyní žije více než 40 procent světové populace a skupina se na výkonu globální ekonomiky podílí z více než jedné čtvrtiny. Summit BRICS tento týden rozhodl, že nabídne členství dalším šesti zemím, a to Íránu, Saúdské Arábii, Argentině, Egyptu, Etiopii a Spojeným arabským emirátům.
spr
DALŠÍ ZPRÁVY
