Vyvraždění Slavníkovců patří ke stěžejním událostem z počátků české státnosti. Stříbrná pamětní medaile České mincovny vychází v roce, kdy si připomínáme jeho 1030. výročí.Dne 28. září roku 935 byl přemyslovský kníže Václav zrazen a zavražděn svým bratrem Boleslavem. Přestože byl tento převrat brutální a tragický, je považován za událost, která dala vzniknout silnému českému státu. V následujících desetiletích pak Přemyslovci upevňovali moc a sjednocovali vládu. Nebyli totiž jediným českým rodem,... Celý popis
Koupit za 15 990 Kč- Od nejoblíbenějších
- Od nejlevnějších
- Od nejdražších
Popis
Vyvraždění Slavníkovců patří ke stěžejním událostem z počátků české státnosti. Stříbrná pamětní medaile České mincovny vychází v roce, kdy si připomínáme jeho 1030. výročí.Dne
28. září roku 935 byl přemyslovský kníže Václav zrazen a zavražděn svým
bratrem Boleslavem. Přestože byl tento převrat brutální a tragický, je
považován za událost, která dala vzniknout silnému českému státu. V následujících desetiletích pak Přemyslovci
upevňovali moc a sjednocovali vládu. Nebyli totiž jediným českým rodem,
který bojoval o místo na slunci. Směle jim mohl konkurovat například
starobylý rod Slavníkovců. Potomci velmože Slavníka sídlili na hradišti v Libici nad Cidlinou, kde měli k dispozici pohodlný dřevěný palác, zděný kostel, a dokonce i mincovnu, kde se razily denáry. Právě zde si 28. září 995 Slavníkovci připomínali významný den svatého Václava. Netušili, že krveprolití, ke kterému došlo před rovnými 60 lety, se bude opakovat… Zákeřný útok cizích ozbrojenců na Libici nikdo nečekal – v době církevního svátku
totiž proti sobě dobří křesťané nebojovali. Útočníci navíc využili
toho, že slavníkovská družina se právě účastnila tažení proti pohanům, a
hradiště tak bránila jenom malá vojenská posádka. Obránci bojovali srdnatě, drželi se dva dny, ale nakonec podlehli. Bezuzdného vraždění nebyl ušetřen nikdo – starci, ženy ani nemluvňata. Sťati byli i čtyři Slavníkovi synové. Jatka přežili jen tři Slavníkovci – hlava rodu Soběslav, biskup Vojtěch a jejich nevlastní bratr Radim,
kteří byli mimo domov a kteří se do vlasti už nikdy nevrátili… Kdo
zosnoval krvavou lázeň? Dlouho se mělo za to, že to byli Přemyslovci,
kteří se chtěli zbavit silné konkurence. Namísto
rivality však mezi oběma dynastiemi panovaly harmonické, ba dokonce
příbuzenské vztahy. Ve skutečnosti za vším stáli mstiví Vršovci – další mocný rod, jehož bojovníci se nedlouho předtím dostali do sporu s biskupem Vojtěchem,
který je vyobcoval z církve. Vršovci v letech, které následovaly po
masakru, získali v zemi silné pozice, ale nakonec je dostihla
spravedlnost. Znelíbili se Přemyslovcům a i oni sami byli nemilosrdně vyvražděni…Akademický sochař Michal Vitanovský věnoval averzní stranu medaile hořícímu hradišti a výjevu z vražedného běsnění – útočník probodává slavníkovského muže kopím. „Použité
figury a jejich kostýmy nejdou do detailů a soustřeďují se spíše na
výraz. Primární snahou bylo vyjádřit podstatu události – tedy nemilosrdnou fyzickou likvidaci poraženého protivníka,“ vysvětluje autor medaile. Reverzní strana pak předkládá rozvášněný dav, který se ježí zbraněmi, a nápaditou symboliku – rozťatý slavníkovský denár. Texty na obou stranách medaile uvádějí VYVRAŽDĚNÍ SLAVNÍKOVCŮ, LIBICE, 995.Emisní náklad čítá pouhých 200 kusů pamětních medailí.
28. září roku 935 byl přemyslovský kníže Václav zrazen a zavražděn svým
bratrem Boleslavem. Přestože byl tento převrat brutální a tragický, je
považován za událost, která dala vzniknout silnému českému státu. V následujících desetiletích pak Přemyslovci
upevňovali moc a sjednocovali vládu. Nebyli totiž jediným českým rodem,
který bojoval o místo na slunci. Směle jim mohl konkurovat například
starobylý rod Slavníkovců. Potomci velmože Slavníka sídlili na hradišti v Libici nad Cidlinou, kde měli k dispozici pohodlný dřevěný palác, zděný kostel, a dokonce i mincovnu, kde se razily denáry. Právě zde si 28. září 995 Slavníkovci připomínali významný den svatého Václava. Netušili, že krveprolití, ke kterému došlo před rovnými 60 lety, se bude opakovat… Zákeřný útok cizích ozbrojenců na Libici nikdo nečekal – v době církevního svátku
totiž proti sobě dobří křesťané nebojovali. Útočníci navíc využili
toho, že slavníkovská družina se právě účastnila tažení proti pohanům, a
hradiště tak bránila jenom malá vojenská posádka. Obránci bojovali srdnatě, drželi se dva dny, ale nakonec podlehli. Bezuzdného vraždění nebyl ušetřen nikdo – starci, ženy ani nemluvňata. Sťati byli i čtyři Slavníkovi synové. Jatka přežili jen tři Slavníkovci – hlava rodu Soběslav, biskup Vojtěch a jejich nevlastní bratr Radim,
kteří byli mimo domov a kteří se do vlasti už nikdy nevrátili… Kdo
zosnoval krvavou lázeň? Dlouho se mělo za to, že to byli Přemyslovci,
kteří se chtěli zbavit silné konkurence. Namísto
rivality však mezi oběma dynastiemi panovaly harmonické, ba dokonce
příbuzenské vztahy. Ve skutečnosti za vším stáli mstiví Vršovci – další mocný rod, jehož bojovníci se nedlouho předtím dostali do sporu s biskupem Vojtěchem,
který je vyobcoval z církve. Vršovci v letech, které následovaly po
masakru, získali v zemi silné pozice, ale nakonec je dostihla
spravedlnost. Znelíbili se Přemyslovcům a i oni sami byli nemilosrdně vyvražděni…Akademický sochař Michal Vitanovský věnoval averzní stranu medaile hořícímu hradišti a výjevu z vražedného běsnění – útočník probodává slavníkovského muže kopím. „Použité
figury a jejich kostýmy nejdou do detailů a soustřeďují se spíše na
výraz. Primární snahou bylo vyjádřit podstatu události – tedy nemilosrdnou fyzickou likvidaci poraženého protivníka,“ vysvětluje autor medaile. Reverzní strana pak předkládá rozvášněný dav, který se ježí zbraněmi, a nápaditou symboliku – rozťatý slavníkovský denár. Texty na obou stranách medaile uvádějí VYVRAŽDĚNÍ SLAVNÍKOVCŮ, LIBICE, 995.Emisní náklad čítá pouhých 200 kusů pamětních medailí.
Parametry
| Výrobce | Česká mincovna |
| Hmotnost | 311 g |
| Balení | papírová etue |
| Provedení | standard |